Baťovy závody

Baťovy závody, je název velké české obuvnické firmy, kterou založili sourozenci Anna, Antonín a Tomáš Baťové ve Zlíně v září 1894.

V roce 1939 jsou v důsledku politické situace slovenské závody vyčleněny pod Baťa

Český koncern Baťa zasahoval v okamžiku svého znárodnění do čtyřiceti výrobních odvětví. K 1. lednu 1949 byly zlínské závody Baťa přejmenovány na Svit. Ze slovenské firmy Baťa vzniklo několik společností, výroba obuvi byla spojena se Závody 29. augusta v Partizánském.

Po druhé světové válce byly Baťovy továrny v socialistických státech znárodněny bez náhrady. ¨

Pobočky v kapitalistických státech zůstaly v rodinném majetku a byly řízeny z Kanady. Současná evropská centrála firmy je ve švýcarském Lausanne. Centrála pro Českou republiku je opět ve Zlíně.

Guinnessova kniha rekordů firmu Baťa označila za "Největšího prodejce a výrobce bot" všech dob, protože podle nich za svoji existenci firma prodala již přes 14 miliard párů bot.

Na konci roku 2010 evidoval Registr ekonomických subjektů celkem 134 374 podnikatelských subjektů se sídlem ve Zlínském kraji. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 se jejich počet zvýšil o 2 504, tj. o 1,9 %. Ve struktuře ekonomických subjektů podle právní formy připadal nejvyšší podíl na fyzické osoby, kterých bylo evidováno 109,3 tisíc, tj. 81,4 % z celkového počtu subjektů v kraji. Z nich bylo více než 102 tisíc živnostníků (76,0 %), zhruba 5,3 tisíc osob ve svobodném povolání (3,9 %) a 1,9 tisíc zemědělských podnikatelů (1,4 %). Druhou nejpočetnější skupinou byly obchodní společnosti. Tato skupina zahrnovala na konci roku 2010 celkem 13,4 tisíc subjektů, tj. 10,0 % z celkového počtu subjektů se sídlem v kraji. K méně početným formám patří například sdružení, organizační jednotky sdružení, společenství vlastníků jednotek nebo zahraniční osoby.

Ekonomické subjekty ve Zlínském kraji podle právních forem ( k 31. 12. 2010)

Struktura průmyslu ve Zlínském kraji

Současný průmyslový potenciál kraje je založen na existenci původních klíčových výrobních podniků. Podstatný význam mají subjekty podnikající v gumárenství a plastikářství, v elektronice a elektrotechnice, potravinářství, ve strojírenství, stavebnictví či ve výrobě nábytku. V posledních letech se v kraji velmi intenzivně rozvíjí i obor informačních a komunikačních technologií (ICT). Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, kterých je 17,2 % z celkového počtu registrovaných subjektů. Na tvorbě hrubé přidané hodnoty má zpracovatelský průmysl podíl 39,1 %, což je nejvyšší hodnota mezi kraji ČR (průměrná hodnota za ČR byla 34,7 %). Ostatní odvětví ekonomiky kraje se na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílejí méně než deseti procenty, s výjimkou obchodu (11,9 %) a komerčních služeb (11,1 %). Zpracovatelský průmysl je i největším zaměstnavatelem v kraji. Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v tomto odvětví v roce 2008 zaměstnáno 102,7 tisíc pracovníků, což bylo 36,2 % z celkového počtu zaměstnaných v kraji (ČR – 28,6 %). V jeho struktuře připadá nejvyšší podíl z celkových tržeb průmyslové povahy na gumárenský průmysl.

Plastikářský a gumárenský průmysl

Plastikářský průmysl ve Zlínském kraji prožíval v posledních letech nebývalý rozvoj. Význam odvětví vzrostl také díky těsné vazbě na dynamicky se rozvíjející automobilový a elektrotechnický průmysl. Jeho perspektiva je dále posilována dobrou surovinovou základnou, širokými dodavatelskými vazbami s navazujícími průmyslovými segmenty, rostoucí konkurenceschopností domácích výrobců díky přílivu špičkových technologií i dosavadní nízkou spotřebou plastů na obyvatele. Stále větší možnosti uplatnění pryžových a plastových výrobků se nabízejí v potravinářském průmyslu (zejména obaly), ve stavebnictví, energetice, v sortimentu zboží pro domácnost, volný čas aj. V regionu působí Plastikářský klastr z.s.p.o., který sdružuje podnikatelské subjekty z daného oboru. Toto sdružení má v současnosti 32 členů a svou působnost rozšířilo i za hranice Zlínského kraje.

Chemický průmysl

Chemický průmysl patří ke stabilním oborům, jejichž produkty mají nezastupitelný význam v zemědělství, stavebnictví a jsou nepostradatelným zdrojem surovin pro jiné průmyslové obory.

Strojírenský průmysl

Strojírenský průmysl má ve Zlínském kraji velmi široké výrobní spektrum, není možné ho pojímat zcela paušálně. Nejčastějším výrobním programem ve Zlínském kraji je výroba strojních součástek a komponent především pro dopravní strojírenství, výroba hydraulických systémů, automatů a obráběcích center, speciálních velkoprůměrových pletacích strojů, ocelových konstrukcí a výkovků. Dlouhodobějším trendem je proexportnost odvětví mimo území ČR, což poukazuje na nemalou míru kvality produkce a konkurenceschopnosti, a to především na západních trzích.

Obuvnický a kožedělný průmysl

V regionu patří obuvnický a kožedělný průmysl k nejtradičnějším odvětvím, ale perspektiva oboru vlivem ztráty ruského trhu a nárůstem asijské konkurence zaniká. Obuvnické firmy Zlínského kraje se především orientují na výrobu speciální obuvi (ortopedická, diabetická, pracovní, ochranná).

ICT a elektrotechnika

V kraji je výraznou mírou zastoupen elektrotechnický a ICT sektor, který patří mezi obory s největším inovačním potenciálem.

Stavebnictví

Stavebnictví je v kraji reprezentováno především několika velkými firmami, které se významně podílejí na zvyšování HDP kraje.

Potravinářský průmysl

Potravinářský průmysl zastupují firmy zaměřené zejména na zpracování masa, trvanlivých a chlazených výrobků, výrobu vitamínů a potravinových doplňků a minerálních vod.

Export

Objem vývozu zboží ze Zlínského kraje v roce 2010 klesl o 15,6 % oproti roku 2008. V absolutním vyjádření to znamenalo pokles ze 118,4 mld. Kč na 99,9 mld. Kč. Na celkovém vývozu ČR se Zlínský kraj podílel 4,7 % (v roce 2008 to bylo 4,8 %) a na propadu za celou ČR necelými 5 %. Je však třeba upozornit na to, že více než desetinu republikového objemu nelze krajově přiřadit (podíl nespecifikovaného vývozu se od roku 2004 zvýšil šestnáctinásobně). S přepočtem exportu 166 tis. Kč na jednoho obyvatele se Zlínský kraj zařadil na 6. místo. Ve vývozu z kraje dominovaly stroje a zařízení (34,5 %), polotovary a materiály (33,6 %), za nimi pak v pořadí následovaly průmyslové spotřební zboží (11,2 %), chemikálie a příbuzné výrobky (8,6 %), potraviny a živá zvířata (7,5 %).

Vývoz ze Zlínského kraje v roce 2009

Nejvýznamnějšími vývozními položkami byly v roce 2009 pneumatiky, pryžové výrobky a duše (22,6 %), výrobky z elektroniky (9,7 %) a náhradní díly a příslušenství do motorových vozidel (5,4 %). Zlínský kraj byl v rámci ČR především největším vývozcem kávy a kávových náhražek, pneumatik a duší, výbušnin a pyrotechnických výrobků, ale také např. prefabrikovaných budov, zbraní a munice, obuvi, elektronek, rentgenek, diod, tranzistorů apod. Pokud jde o export, měl Zlínský kraj v roce 2010 členitější teritoriální strukturu. Velká část vývozu směřovala do ostatních vyspělých tržních ekonomik (89,7 %), ale poměrně velké procento exportu, ve srovnání s ostatními kraji ČR, směřovalo i do méně rozvinutých ekonomik a Společenství nezávislých států.

Teritoriální struktura vývozu Zlínského kraje v roce 2010

Zahraniční investice ve Zlínském kraji

V letech 1993-2009 se Zlínský kraj umístil na 7. místě v počtu investičních projektů umístěných na území České republiky. S podporou agentury CzechInvest se během této doby vytvořilo 4 469 nových pracovních míst a investice přesahovaly 21 mil. Kč. Celkový objem investic v České republice činil 665 280 mil. Kč. Zlínský kraj se umístil v objemu investic na 11. místě. Za Zlínským krajem se umístil Jihočeský kraj a kraj Karlovarský. Objem PZI ve Zlínském kraji v průběhu posledních 7 let roste. Tento významný růst je spojen s výstavbou průmyslových zón, které do kraje přitáhly zahraniční kapitál.

Přímé zahraniční investice do Zlínského kraje

Nejvýznamnějším investorem ve Zlínském kraji je společnost Continental AG. Jedná se o investora z Německa, který investoval přes 5 miliard českých korun do své české pobočky v Otrokovicích (okres Zlín), která spadá do gumárenského sektoru.

Průmyslové zóny ve Zlínském kraji

Ve Zlínském kraji je možno nalézt celkem 16 průmyslových zón vhodných pro zahraniční investory. Mezi významné rozvojové plochy a průmyslové zóny v předmětném regionu patří:

Průmyslová zóna Holešov (rozloha 360 ha, okres Kroměříž) – zpracovatelský průmysl, textilní výroba, polygrafie, strojírenství, automobilový průmysl, elektronika a zpracování plastů,
Areály v okolí obce Hulín (celková rozloha cca 561 ha; okres Kroměříž) – stavební a zpracovatelský průmysl,
Průmyslová zóna Zlín – Cecilka (celková rozloha 22,1 ha, okres Zlín) – průmyslová výroba, logistika, administrativa,
Průmyslová zóna Vsetín Bobrky (rozloha 24,5 ha, okres Vsetín) – průmyslová výroba,
Průmyslová zóna Slavičín (rozloha 340 ha, okres Zlín) – průmyslová výroba, administrativa,
Lešná (rozloha 53,9 ha; okres Zlín) – průmyslová výroba,
Kunovice (rozloha 66 ha; okres Zlín) - průmyslová výroba,
Rožnov pod Radhoštěm – Zubří (rozloha 20 ha; okres Vsetín) – lehká průmyslová výroba,
Spytihněv (rozloha 83,7 ha; okres Zlín),
Staré Město – Hlaviny, Špilov (rozloha cca 31 ha; okres Zlín) – průmyslová výroba,
Uherský Brod – U Slováckých strojíren (rozloha 30 ha; okres Zlín) – průmyslová výroba.

Rozloha: 3 965 km2, počet obyv.: 600617, okresy: Zlín, Vsetín, Uh.Hradiště, Kroměříž; počet obcí: 299 (z toho 27 měst); nezaměstnanost: asi 7,6%, hustota:151 obyv./ km2

Geomorf. celky:
Bílé Karpaty, Vizovická vrchovina, Javorníky, Hostýnsko-vsetínská hornatina (s nejvyšším vrchem zlínského kraje - Vysokou - 1024 m n.m), Rožnovská brázda, Podbeskydská pahorkatina, Hornomoravský úval, Litenčická pahorkatina, Chřiby, Kyjovská pahorkatina, Dolnomoravský úval

Geografická poloha:
Do Zlínska spadá polovina české hranice se Slovenskem. Pohraničními jsou tři okresy - Vsetín, Zlín a Uh.Hradiště. Uvnitř státu hraničí s Brněnským, Ostravským a Olomouckým krajem. Sever a východ území je výrazně kopcovitý Hostýnsko- vsetínskými vrchy, Moravskoslezskými Beskydami, Bílými Karpatami. Tímto územím vedou souvislá údolí podél řek: Rožnovské a Vsetínské Bečvy (které se u Val. Meziříčí spojují v Bečvu), Dřevnice, Vláry. Od severu k jihu protéká Morava a určuje významná nížinná území u Kroměříže, Uherského Hradiště a Uherského Ostrohu. Na území kraje se také nachází několik přehradních nádrží různých funkcí: vodárenský účel: Karolinka, Slušovice; ochranný účel: Fryšták, Bystřička a Luhačovice, z nichž poslední dvě mají rovněž rekreační význam. Důležitým prvkem vodstva této oblasti je bezesporu Baťův kanál; tento projekt rozsáhlého závlahového a plavebního díla se nyní těší velké pozornosti a jeho dokončení je podporováno jak vládou České republiky, tak i Evropskou unií, neboť nabízí nové možnosti v oblasti cestovního ruchu a turistiky. Umělý kanál na řece Moravě je historická vodní cesta nyní s deseti funkčními plavebními komorami a v současné době splavná od Otrokovic až ke Strážnici.

Chráněná území:
CHKO Bílé Karpaty (též biosf.rezervací UNESCO), CHKO Beskydy

Zemědělství:
zemědělská půda: 50% (z toho 65% půdy orné); nižší oblasti - pšenice, ječmen, cukrovka, ovoce, vinná réva (okres UH), česnek (Bánov - okres UH); prasata, skot; vyšší oblasti - ječmen, oves, brambory; skot, ovce

Nerostné suroviny:
žádné

Průmysl:

textilní a kožedělný: Zlín - obuvnictví - Baťovy závody (Svit) - výr. obuvi, kožešiny, kůží, textilu; Otrokovice - koželužny; Slavičín, Uherský Brod - obuvnictví; punčochy - Loana Rožnov p.Radhoštěm

gumárenství, zpracování plastů: FATRA Napajedla - výroba hraček a PVC; Barum Continental Otrokovice - pneumatiky; Zubří; Chropyně

strojírenský: Zlín - ZPS (Závody přesného strojírenství) - výroba strojů na výr. obuvi - krach; Moravan Otrokovice, Let Kunovice (nyní již mimo provoz) - letadla; Zbrojovka Uherský Brod, Uh.Hradiště, Vsetín - zbraně; TOS Hulín

stavební: Zlín - Pozemní stavby - krach

stavebních hmot: Uherský Ostroh

sklářský:Valašské Meziříčí, Karolinka

potravinářský:
masný průmysl - Zlín, Bratřejov, Kroměříž

konzervárny - Hamé Babice, OTMA Uh.Hradiště

výroba nápojů - LINEA Nivnice

pivovary - Zlín - Minipivovar Bavor, Brumov-Bylnice - Pivovar Gerhard, Slušovice - Rodinný minipivovar Salvet, Uh.Brod - Pivovar Janáček, Restaurační pivovar Balkán

lihovary - Rudolf Jelínek Vizovice

dřevozpracující: TON Bystřice p.Hostýnem - výroba nábytku; Velké Karlovice - pila; Vsetín - papírny

chemický: Val.Meziříčí, Vsetín

elektrotechnický: Vsetín - výroba obrazovek televizorů Tesla, Kroměříž

OKRES ZLÍN:

Rozloha: 1030,0km2 (1,31% rozlohy ČR); Rozkládá se na moravsko-slezském pomezí, na rozhraní tří geograficky a folklorně odlišných oblastí - Valašska, Slovácka a Hané. Turisticky je to oblast velmi rozmanitá. Západní částí okresu protéká řeka Morava, jejíž úrodná nížina vytvořila historicky dobré podmínky pro vznik velkých sídel, která dnes tvoří průmyslovou páteř okresu.
Převážná část okresu leží v mírné teplé klimatické oblasti.
Metropolí okresní a zároveň krajskou je město

ZLÍN

Rozloha: 123 km2; poč. obyv.: 82 tis. Za minulého režimu Gottwaldov; město Tomáše Bati, město obuvi nebo také město zeleně, město hokeje - to byla a jsou synonyma pro Zlín - průmyslové podnikatelské centrum střední Moravy, ležící v údolí řeky Dřevnice asi 80 km východně od Brna. Nachází se tu odnože VŠU v Praze a VÚT v Brně.

Průmysl: Baťova podnikatelská tradice a vhodná geografická poloha jsou dva z více faktorů, které ovlivnily skutečnost, že po změně politického režimu v roce 1989 nastal ve Zlíně prudký růst podnikatelsko-obchodních aktivit, které dnes daleko převyšují republikový průměr.

Doprava: Městská doprava se skládá z 21 linek, z nichž převládají ty trolejbusové a zajišťuje ji Dopravní společnost Zlín-Otrokovice. Místní železniční trať do Otrokovic či Vizovic jezdí většinou v hodinových intervalech.

Historie: Původní středověké město bylo připomínáno již r.1322, kdy jej zakoupila královna Eliška Rejčka. Důležitým mezníkem jeho historie byl však r.1894, kdy sourozenci Baťovi založili rodinnou obuvnickou firmu. Po získání výhodných dodávek pro armádu za 1.svět. války došlo ke zcela výjimečnému rozvoji obuvnického průmyslu. Výroba byla organizována dle amerického vzoru. Ve 30.letech zaujímal nejen monopolní postavení ve výrobě obuvi v republice a patřil k předním obuvnickým výrobcům ve světě, ale vyráběl i stroje, nábytek, letadla a další výrobky. Díky růstu a prosperitě firmy i vlivu Tomáše Bati jako starosty města v meziválečném období se stal Zlín moderním městským centrem. R.1915 architekt Jan Kotěra zpracoval plán na výstavbu Baťovy dělnické kolonie. Dalšími architekty spolupracujícími na výstavbě města byli: Le Corbusier, F.L.Gahura (radnice) a Vladimír Karfík; po 2.svět. válce to pak byli Jiří Voženílek a Vlad.Kubečka.

Kulturní zajímavosti: Domky z červených cihel, Karfíkův mrakodrap z let 1936-37, či obchodní dům a plochy zeleně daly městu jedinečný ráz. Dodnes je Zlín výjimečnou ukázkou evropské funkcionalistické architektury.

Kulturní zajímavostí města jsou mimo jiné zlínské filmové ateliéry, proslavené v 60. letech animovanými a trikovými filmy Karla Zemana a Hermíny Týrlové.
K dalším jedinečným památkám patří renesančně-barokní zámek s anglickým parkem ve středu města. V zámku se nachází muzeum, kde je expozice cestovatelů Hanzelky a Zikmunda či přehled českého malířství a sochařství 20.století. V budově mrakodrapu je obuvnické muzeum s více než 3000 exponáty obuvi a to jak historické, tak lidové či obuvi různých národů. K nejvyhledávanějším výletním místům patří i secesní zámek a zoopark Zlín-Lešná (s největším pavilonem šelem v zemi), jenž je zapsán v seznamu kulturních památek České republiky. Mezi další památky patří barokně přestavěná tvrz v Malenovicích, či zříceniny Lukov a Brumov. V Kostelci u Zlína se nacházejí lázně s alkalicko-sirnými prameny.

Akce, které do Zlína a okolí přitáhnou nejvíce diváků: Účast zlínských \"Beranů\" v hokejové extralize - hala Luďka Čajky vždy vyprodána; Barum Rallye - konec srpna, hojná účast diváků nadšených pro automobilový sport; Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež - konec května, nejstarší dětský filmový festival na světě - a mnoho jiných.

OTROKOVICE

Jedno z měst nejvíce postižených záplavami r.1997, avšak rychle a pěkně obnovené. Průmyslové město leží na soutoku řek Moravy a Dřevnice. Zde začíná taky Baťův kanál.

NAPAJEDLA

Město známé chovem koní - anglických plnokrevníků. Okolí města tvoří rozhraní Dolnomoravského a Hornomoravského úvalu na řece Moravě. Nachází se zde barokní zámek s anglickým a francouzským parkem.

VIZOVICE

Hlavní město \"Valašského království\" - spojené se jménem herce Bolka Polívky, známé z historie výrobou nápojů značky Jelínek, ale také pečivem či humoristickým časopisem Trnky Brnky. Moderním podnikem je zde sklářská huť zaměřená na výrobu uměleckého skla. Ozdobou Vizovic je barokní zámek z 18.století s bohatou sbírkou ze života zámecké šlechty a rozsáhlou obrazárnou. Každoročně v srpnu se tu pořádají lidové slavnosti - Trnkobraní, s proslulým pojídáním švestkových knedlíků a ochutnávkou slivovice.

LUHAČOVICE

Perla Moravy, největší moravské lázně uprostřed parků a staveb s prvky moravské lidové architektury. Luhačovické léčivé prameny, z nichž nejznámější je Vincentka, poskytují 14 alkalických kyselek a 1 sirovodíkový pramen. Jsou úspěšně využívány k léčení dýchacích cest, zažívacího ústrojí, žlučníku a žlučových cest, pohybového aparátu a cukrovky. Tvůrcem charakteristických secesních staveb z poč. 20.stol byl architekt Dušan Jurkovič. Ve městě se nachází barokní zámek či muzeum a za městem vodní nádrž užívaná především pro rekreační účely, Luhačovická přehrada.

SLUŠOVICE

Město se proslavilo zejména v 70. a 80. letech 20.stol. tzv.\"slušovickým zázrakem\", kdy se prosperující JZD stalo původcem rozvoje nejen města, ale i okolí. Z této doby pochází i sportovní areál s dostihovou dráhou. Dnes v tomto areálu i golfové hřiště. Hospodářství - \"stát ve státě\" - dělají od každého něco, vystačí si sami.

SLAVIČÍN

R.1860 zde založena koželužna Josefem Pivečkou; později jeho syn Jan zakládá s T.Baťou koželužny ve Zlíně. Nachází se zde barokní zámek.

OKRES KROMĚŘÍŽ:

Rozloha: 799 km2; poč.obyv.:108 tis.; 6 měst, 73 vesnic; řeka Morava. Leží v jihových. části Moravy, převážně na území Hané, ale svými částmi zasahuje i do Valašska a Slovácka. Patří ke klimaticky teplým oblastem. Hospodářství okresu vychází spíše z práce živnostníků, malých, středních a velkých prům.firem, rozličných zemědělských prvoproducentů a také neustále se obohacujícího sektoru služeb.

KROMĚŘÍŽ

30 tis. obyv. Město historických památek, škol umění a kultury, to jsou \"Hanácké Atény\". Kroměříž byla vyhlášena nejkrásnějším historickým městem ČR za r.1997. Komplex historických zahrad a Arcibiskupského zámku byl v prosinci r.1998 zapsán do seznamu svět. dědictví UNESCO. Město je dějištěm každoročních hud. festivalů, výstav, odborných konferencí, sympozií a kongresů.
Díky odklonění dopravy v 19.stol. je železniční spojení reprezentováno tratí navazující v nedalekých městech Hulíně a Kojetíně na hlavní tepny. Hlavní roli sehrává automobilová a autobusová doprava.

HULÍN

Významná železniční doprava, TOS Hulín.

HOLEŠOV

Barokní zámek; zachována tzv. šachová synagoga - kdysi silná židovská obec.

BYSTŘICE p.HOSTÝNEM

Renesanční zámek; Hostýn - poutní místo; pův. keltské hradiště.

OKRES VSETÍN:

Patří k nejhornatějším a nejlesnatějším okresům naší republiky. Rozloha: 1143 km2, 5 měst, 54 obcí (největší - Velké Karlovice); řeka Bečva. Území jádrem Valašska, svérázného kraje s živými lid. tradicemi. Okres je významným rekreačním centrem - Beskydy, Hostýnsko-vsetínské vrchy, Javorníky; Pustevny, Radhošť, Soláň, Velké Karlovice, přehrady Bystřička (jedna z prvních přehrad u nás), Horní Bečva a \"Na Stanoch\" v Novém Hrozenkově. Nacházejí se zde i rybníky Choryňské a Lačnovské - poslední s možností sportovního rybaření. Za zmínku stojí obce, které návštěvníky lákají svými skalními hradbami - Lidečko a Pulčín.
Milovníkům zimních sportů slouží na 70 lyž. vleků. Zvlášť dobře jsou vybaveny lyž. areály ve Velkých Karlovicích - Kyčerka, Machůzky, Soláň, v Novém Hrozenkově Kohútka, Portáš, Horní Bečva, Radhošť a Pustevny, ale i další areály ve Valašské Bystřici, Hutisku Solanci, Vsetíně, Senince či Lužné.

VSETÍN

Město s 30 tis. obyv. Najdeme zde renesanční zámek. Návštěvníkům se nabízí řada rekreačních možností. Vsetín se stal z nevelkého městečka během uplynulého století významným střediskem průmyslu, hospodářského, kulturního a sportovního života. Město je působištěm několikanásobného českého extraligového mistra v hokeji - mužstva HC Vsetín.

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

Město ležící na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Je důležitou železniční křižovatkou. Nachází se zde zachovalé městské jádro a 2 zámky. Původně to byla 2 města - Meziříčí a Krásno.

ROŽNOV p.RADHOŠTĚM

Dříve klimatické lázně; V posledních desetiletích se Rožnov pod Radhoštěm proměnil v moderní turistické, kulturní, obchodní a průmyslové centrum. Je městem s nejstarším, největším a nejnavštěvovanějším muzeem lidové architektury ve střední Evropě. Většina objektů muzea má zpřístupněné interiéry. Ve městě se také nachází skokanský můstek s umělým povrchem.

OKRES UH.HRADIŠTĚ:

Rozloha: 992 km2; poč.obyv.: 145 705; 71 obcí, 7 měst. Hlavním tokem je řeka Morava. Klimaticky spadá většina území do teplé oblasti. Pouze malá část Bílých Karpat leží v chladnější oblasti. Území okresu částečně spadá do Moravského Slovácka.
Díky různorodým podnikatelským činnostem je v okrese velice nízká nezaměstnanost - okolo 1,5%.
V okrese se nachází mnoho historických památek a měst s bohatou tradicí. Buchlov - původně královský hrad, Buchlovice - barokní zámek s rozsáhlým barokním parkem, Velehrad - poutní místo úzce spojené s cyrilometodějovskou tradicí a klášter, Vlčnov - Jízda králů - konec května, zámek Nový Světlov, naleziště z období Velké Moravy ve Starém Městě a okolí aj.

V okrese se také nacházejí 3 údajná místa narození Jana Amose Komenského: Uh.Brod, Komňa, Nivnice.

Historie: Okres Uherské Hradiště vstoupil do dějin našich národů zvlášť významně v období slovanského osídlení. Svědčí o tom řada nálezů v četných lokalitách, ale zejména existence jednoho z největších center Velké Moravy na území Starého Města a okolí. Bohatost nálezů nasvědčuje, že ve druhé polovině 9. století se velkomoravská sídlištní aglomerace vyrovnala, ba dokonce i předčila obdobná centra tvořících se feudálních států v západní Evropě. O vysoké řemeslné, ale i duchovní úrovni tehdejších obyvatel svědčí nejen nálezy tavících pecí, nářadí, keramiky, zbraní a šperků, ale také pozůstatky zděné sakrální architektury, které byly odkryty v pěti lokalitách na území okresu. Pro svůj nesmírný historický význam byly vyhlášeny národními kulturními památkami a ve Starém Městě byl na nejvýznamnější lokalitě vybudován Památník Velké Moravy.

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Poč.obyv.: 27 400; město festivalů, letní filmové školy. Leží na řece Moravě v Dolnomoravském úvalu. Je jedním ze středisek Slovácka. Nachází se zde Slovácké muzeum, galerie a známé Slovácké divadlo. Je městem nejen historickým, ale i průmyslovým.

Dalšími významnými městy jsou: UHERSKÝ BROD, UHERSKÝ OSTROH aj.